Qaaf
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Qáf. Při Koránu oslavovaném!
(2) Ba naopak, oni se diví, že k nim přišel varovatel z jejich středu; a hovoří nevěřící: "To je věc podivná!
(3) Jak to, že až zemřeme a staneme se prachem . . . ? To bude ale návrat z daleka!"
(4) My dobře víme, které z nich země pohltila, neboť máme knihu, jež záznamy střeží.
(5) A naopak za lež pravdu prohlašovali, když přišla k nim, a jsou teď v zamotaném postavení.
(6) Což se nepodívali na nebe nad sebou, jak jsme je zbudovali a ozdobili a že není na něm žádných trhlin?
(7) A zemi jsme rozprostřeli a po ní pevně stojící hory rozhodili a na ní vyrůst jsme dali druhům všem překrásných rostlin
(8) pro potěchu očí i jako připomenutí pro každého služebníka kajícného.
(9) A seslali jsme z nebe vodu požehnanou, z níž dali jsme vyrůst zahradám i zrní, jež dává úrodu
(10) a palmám ztepilým, jež v řadách nesou trsy plodů,
(11) jako obživu služebníkům Našim. A vodou oživujeme i mrtvou zem, a takové bude i vaše vzkříšení.
(12) A již před nimi to vše za lež prohlašoval lid Noemův, obyvatelé ar-Rassu i Thamúdovci,
(13) ´Ádovci, Faraón i Lotovi soukmenovci,
(14) lidé Houštin i národ tubba´ů - ti všichni posly za lháře prohlásili, však uskutečnila se hrozba nad nimi.
(15) Cožpak jsme byli prvním stvořením zmoženi? A přece oni pochybují o novém stvoření!
(16) My stvořili jsme člověka a dobře víme, co duše jeho mu našeptává. Vždyť blíže jsme mu než jeho tepna krční,
(17) když přijímají jeho slova dva andělé, zprava i zleva sedící.
(18) A člověk nevyřkne slovo jediné, aniž je vedle něho připraven dohlížitel.
(19) A pak dostaví se smrti opilost jako skutečnost a tohle je to, čemu ses vyhnout chtěl!
(20) A bude na pozoun zatroubeno - a to bude den trestu slíbeného!
(21) A každá duše se dostaví majíc s sebou průvodce a svědka jednoho.
(22) "Dosud lhostejný jsi byl k tomuto dni, ale sňali jsme ti roušku tvou, takže zrak tvůj se dnes zaostřil."
(23) A řekne jeho věrný druh: "Tady je to, co jsem u sebe ze svědectví připravil!"
(24) "Vy dva do pekla vhoďte každého nevěřícího zarputilého,
(25) bránícího dobrému, nepřátelského a pochybovačného,
(26) který vedle Boha jiná božstva postavil! Vhoďte jej do trestu strašného!"
(27) A řekne jeho věrný druh: "Pane náš, já jsem ho nesváděl, to on sám v dalekém bloudění byl."
(28) I řekne Bůh: "Nehádejte se tu přede mnou, vždyť jsem vás již dříve o své hrozbě uvědomil!
(29) Slovo Mé je nezměnitelné a já neukřivdím žádnému svému služebníku
(30) v den, kdy pekla se zeptáme:,Jsi již naplněno?? a ono odpoví: ,Je ještě přírůstek nějaký?? "
(31) A přiblížen bude bohabojným ráj nedaleký
(32) a bude řečeno: "Toto je to, co vám bylo slíbeno. . . všem kajícníkům zákonů dbalým,
(33) kteří v tajnosti se Milosrdného obávají a přicházejí se srdcem pokorným.
(34) Vstupte tam v míru, toto je den nesmrtelnosti!"
(35) A čehokoliv se jim tam zachce, budou mít, a u Nás je ještě přídavek v hojnosti!
(36) A kolik jsme již zahubili před nimi pokolení, jež mocnější než oni byla silou! Hledejte tedy v zemích všech, zda naleznete útočiště!
(37) V tom věru je připomenutí pro toho, kdo ruce má či uši nastavuje a je sám svědkem očitým.
(38) Stvořili jsme nebesa a zemi a to, co je mezi nimi, v šesti dnech, aniž se nás dotkla únava.
(39) Snášej trpělivě jejich řeči a před slunce východem a západem oslavuj chválu svého Pána
(40) a v noci též Jej oslavuj i na konci každého padnutí na zem!
(41) A naslouchej dni, kdy hlasatel zavolá z místa blízkého;
(42) ten den, kdy zaslechnou křik skutečně, to bude den vzkříšení.
(43) My věru život i smrt dáváme a u Nás je cíl konečný.
(44) V den, kdy se země rozpoltí, vyvrhne je se spěchem a bude pro nás toto shromáždění činem snadným;
(45) my nejlépe známe, co hovoří, a ty nejsi ustanoven, abys je nutil násilím. Připomínej tedy pomocí Koránu těm, kdo hrozby Mé se obávají.