أحمد محمد لبن Ahmad.M.Lbn مؤسس ومدير المنتدى
عدد المساهمات : 52644 العمر : 72
| موضوع: Al-Muddaththir الإثنين 31 ديسمبر 2018, 12:07 am | |
| Al-Muddaththir Makkan Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného. (1) Ó (PLÁŠTĚM) POKRYTÝ! (2) Vstaň a varuj! (3) A Pána svého vyvyšuj! (4) A oděv svůj očišťuj! (5) A pohoršení se vzdaluj! (6) A nebuď štědrým (proto), abys (jmění své) rozmnožil. (7) A na Pána svého trpělivě čekej! (8) A když zatroubeno bude v troubu, (9) ten den pak bude den přetěžký, (10) pro nevěřící (jistě) ne lehký. (11) Nech mne s tím, jejž stvořil jsem, samotna: (12) jemuž byl dal jsem statky rozsáhlé (13) a děti, jako svědky (mu): (14) vše na hladko mu uhladil. (15) Pak ještě víc si žádá ode mne! (16) Nikoliv! Zajisté vůči znamením našim byl odbojným: (17) i uvalím naň vzestup přetěžký. (18) Zajistéť vymýšlel a pořádal — (19) nechť zabit jest - jak pořádal! (20) Znovu, nechť zabit jest - jak pořádal! (21) Pak (kolem sebe) pohlížel, (22) obočí vraštil, mračil se, (23) zády se obrátil, s pýchou vzdmul, (24) a řekl: „Toť kouzelnictví jest jen strojené: (25) řeč jest to pouze člověka.“ (26) Připékat v žáru pekla budu ho! (27) Kdo poví ti, co žár pekla jest? (28) Neponechává ničeho, aniž ušetří; (29) pokožku lidem spaluje; (30) nad ním devatenácte (strážců) jest: (31) jedině anděly učinili jsme strážci ohně: a počet jich učinili jsme jen pokušením pro ty, kdož neuvěřili, aby ujištěni byli ti, jimž dána byla Kniha, a aby rozmnoženi byli ti, kteří uvěřili, a ve víře své; a aby nebyli v pochybnostech ti, jimž dána byla Kniha, jakož i ti, kteří uvěřili; a aby říkali ti, v jichž srdcích jest choroba a nevěřící: „Co chce Bůh říci tímto podobenstvím?“ Takovýmto způsobem zavádí Bůh v blud, koho chce, a vede (správně) koho chce; nikdo neví (počet) vojsk Pána tvého, mimo něho: totoť pak jest pouze napomenutí lidstvu! (32) Nikoliv! při měsíci, (33) a noci, když odchází, (34) a jitru. když jasní se: (35) (přisám, že peklo) zajisté jest jednou z (věcí) nejvážnějších, (36) varováním lidstvu, (37) pro každého z vás, jenž chce vpřed jít, neb opozditi se. (38) Každá duše svých vlastních činů jest zárukou; (39) jenže ti, kdož na pravici budou, (40) v zahradách (ráje) navzájem budou se dotazovati (41) ohledně provinilců, (42) (řkouce jim:) „Co dovedlo vás z pekla žár?“ (43) Řeknou: „Nebyli jsme z těch, kdož se modlili; (44) aniž jíst jsme nuzným dávali; (45) hádky jsme vedli s těmi, kdož se hádali: (46) vylhaným den poslední jsme nazývali, (47) až když přišla nám (nyní) jistota.“ (48) Neprospěje jim pak přímluvčích přímluva — (49) proč od připomínky vzdalovali se, (50) jak by byli osli splašení, (51) přede lvem (tryskem) pádící? (52) Naopak, jedenkaždý z nich chce, aby mu dány byly listy (knih) zvlášť určené! (53) Nikoliv, ale oni nebojí se života budoucího. (54) Nikoliv! Korán zajisté jest připomínkou (55) a kdožkoli chce, nechť si ho připomíná. (56) Však nebudou připomínati si (ho) leda ti, jež Bůh bude chtíti: jemu přístojí, by báli se jej; jemu přístojí odpouštění. |
|