أحمد محمد لبن Ahmad.M.Lbn مؤسس ومدير المنتدى
عدد المساهمات : 52644 العمر : 72
| موضوع: Qaaf السبت 29 ديسمبر 2018, 11:19 pm | |
| Qaaf Makkan Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného. (1) QÁF. Při Koránu vznešeném! (2) Naopak, diví se, že přišel jim varovatel ze středu jejich; i říkají nevěřící; „Totoť věc jest divná! (3) Že když zemřeme a budeme v prach obráceni? — To věru návrat jest z daleka!“ (4) My (dobře) víme, kolik pohltila jich země, neb u nás jest Kniha, (vše) uschovávající. (5) Naopak, lží nazvali pravdu, když přišla jim: i v postavení jsou spleteném. (6) Což nepohlédli k nebesům nad sebou, aby viděli, jak vybudovali jsme je a zkrášlili tak, že není skulin v nich? (7) A zemi rozprostřeli jsme a rozházeli po ní temena hor; a dali vzrůsti na ní všeho druhu (rostlin) rozkošných: (8) k nahlédnutí a napomenuti všem služebníkům kajícným. (9) A seslali jsme s nebe vodu požehnanou, jíž vzrůsti dáváme zahradám a zrní obilnému; (10) a datlovníkům vysokým s vrcholy obtěžkanými, (11) k výživě služebníkům našim a vodou oživujeme zemi zmrtvělou. Takové bude i z mrtvých vzkříšení. (12) Před nimi již lháři zvali proroky: lid Noemův a obyvatelé Ar-Rassu a (kmen) Tsemúd; (13) a (kmen) 'Ád a Farao a bratří Lotovi; (14) a obyvatelé hvozdu a lid Tubba; ti všichni lháři nazvali proroky i uskutečnil se (nad nimi) trest slíbený. (15) Což znaveni jsme prvním stvořením? Naopak: ale oni přec jsou v pochybách ohledně stvoření nového! (16) My stvořili jsme člověka a víme, co našeptává mu duše jeho: a my bližšími jsme mu žíly hrdelné. (17) Když přijímati budou oba přijímači (výpovědi), jeden z prava, druhý z leva sedící: (18) nepronese slova, aniž by pozorovatel vedle něho nebyl pohotově (je zapsati). (19) A přijde (naň) mrákota smrti skutečné: „Toto jest, čemu chtěl ses vyhnouti!“ (20) A zatroubeno bude v roh: totoť jest den trestu slíbený! (21) I přijde jedna každá duše: s každou pak honec a svědek její. (22) „Žil's v lhostejnosti k tomuto dnu: nuž, sejmuli jsme ti clonu a zrak tvůj dnes ostrý jest!“ (23) A řekne druh jeho věrný: „Toto jest co mám (pro tebe) připraveno.“ (24) „Uvrcte, vy dva, v peklo všechny nevěrce vzdorovité: (25) zabraňovače dobra, přestupníky, pochybovače; (26) kteří stavěli vedle Boha bohy druhé: uvrcte je v trest přísný!“ (27) Řekne druh jeho věrný: „Pane náš, jáť nesváděl jsem jej, nýbrž on (sám) byl v bloudění dálném.“ (28) (Řekne Bůh): „Neveďte sporu přede mnou: dal jsem vám již před tím slib výhrůžný: (29) nemění se pak slovo mé: a nejsem utiskovatelem služebníků svých.“ (30) V den ten řekneme peklu: „Zdaž naplněno jsi?“ a řekne: „Jest (ještě) více jich?“ (31) Přiblížena pak bude k bohabojným zahrada (ráje) nedaleká: (32) „Totoť jest, co slíbeno bylo vám, všem kajícným a (zákony) zachovávajícím: (33) těm, kdož báli se milosrdného v skrytosti a přicházejí se srdcem kajícným. (34) Vstupte do ní v pokoji: tentoť jest věčnosti den.“ (35) V ní budou míti, cožkoliv chtíti budou a u nás bude (toho) rozhojnění. (36) A kolik zahladili jsme před nimi pokolení, jež mocnejší jich byla silou: a prohledejte zemi, je-li v ní před námi útočiště! (37) Zajisté v tomto jest napomenutí tomu, jenž má srdce a popřává sluchu a (sám) jest svědkem. (38) Stvořili jsme pak nebesa i zemi a vše, což mezi oběma jest v šesti dnech a nedotkla se nás únava. (39) Trpělivě snášej tedy, co říkají a vyvyšuj Pána svého ve chvále jeho před slunce východem a západem. (40) A za noci též chval jej a v posledních dvou na tvář padnutích. (41) A přislouchej ke dnu, kdy zavolá provolavatel z místa blízkého. (42) V den, kdy zaslechnou zavřesknutí v pravdě, toť den bude vystoupení (z hrobů): (43) Myť zajisté křísíme i umrtvujeme a k nám vede (cesta) návratu. (44) V den, kdy rozpoltí se země nad nimi — toť shromáždění bude pro nás snadné. (45) My nejlépe víme, co říkají a ty nejsi nad nimi násilníkem. Tudíž napomínej Koránem ty, kdož bojí se výhrůžných slibů mých. |
|