Al-Fajr
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při úsvitu
(2) a při nocích deseti
(3) a při spárovaném a jedinečném
(4) a při noci, když ubíhá!
(5) Což není v tom pro člověka rozvážného přísaha?
(6) Neviděls, co učinil Pán tvůj ´Ádovcům
(7) Iramu,jenž proslul sloupy svými,
(8) jimž nic podobného nebylo stvořeno v žádné zemi,
(9) a kmeni Thamúd,jenž skály v údolí prorážel,
(10) a Faraónovi, který na kůly narážel,
(11) a těm, kdož v zemích vzpurní byli
(12) a pohoršení v nich pak šířili?
(13) Však Pán tvůj proti nim důtky trestající rozpoutal,
(14) neb Pán tvůj neustále na číhané stál.
(15) Co člověka se týče,když Pán jeho jej zkoušce podrobuje a štědrosti a dobrodiním jeho zahrnuje, pak on hovoří: "Pán můj mi poctu prokazuje.
(16) Když naopak jej zkouší tím, že příděl obživy mu odměřuje, pak on hovoří: "Pán můj mě ponižuje."
(17) Však pozor! Vždyť vy sirotky nectíte,
(18) ani k nakrmení nuzných se navzájem nevybízíte
(19) však dědictví slabých nenasytně pohlcujete
(20) a jen bohatství v lásce vášnivé máte.
(21) Však pozor! Až země bude rozdrcena ranou za ranou
(22) a přijde Pán tvůj i andělé, řada za řadou,
(23) a až v ten den bude peklo předvedeno,tehdy si člověk připomene - však co bude mu připomínání platno?
(24) I zvolá: "Kéž bych měl na život budoucí něco předem připraveno!"
(25) V ten den takovým trestem nebude nikdo potrestán
(26) a nikdo takovými okovy spoután!
(27) A ty, duše usmířená,
(28) vrať se k Pánu svému v zalíbení a spokojená!
(29) Vstup mezi služebníky mé
(30) a vejdi do zahrady mé!