At-Takwir
Makkan
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.
(1) Když slunce bude SLOŽENO;
(2) a hvězdy budou padati;
(3) a pohoří se hýbati;
(4) a velbloudice budou opuštěny;
(5) a divá zvěř bude shromážděna;
(6) a moře budou varem vřít;
(7) a duše (ke svým tělům) budou pojeny;
(8) a (dcerka) za živa zahrabaná bude tázána,
(9) pro jakou vinu byla zabita;
(10) když listy (knih) budou rozbaleny;
(11) a nebesa stranou stažena;
(12) a pekla plamen rozdmýchán;
(13) zahrada ráje pak přiblížena:
(14) tu (každá) duše zví, co vykonala.
(15) Aniž přisáhnout (nutno mi) při hvězdách zpátečných
(16) jež běží rychle a skrývají se;
(17) aniž při noci, když temno nadchází,
(18) anebo jitru, když dechu nabírá —
(19) že (Korán) jest rčením, jež pronesl posel vzácný,
(20) mocný před Pánem trůnu, pevný,
(21) jenž poslouchán jest a věrný.
(22) Neníť soudruh váš Džinny posedlý,
(23) nýbrž viděl jej na obzoru jasném;
(24) aniž pro sebe chce podržeti věci skryté,
(25) aniž slova opakuje, jež vyřkl Satan kamenovaný.
(26) Kam tedy odcházíte?
(27) (Korán) jest pouze Napomenutím veškerenstvu;
(28) těm z vás, kdož přímou chtějí stezkou jít;
(29) však nebudete toho chtít, leda by Bůh chtěl tomu, Pán světů veškerých.